Byli jste vybírat peníze na maturitní večírek, nebo se na to alespoň určitě chystáte? Na moje poslední zvonění pršelo. Dalo se to čekat, celý týden lilo jako z konve, ale teprve silné provazce deště v pátek ráno o půl šesté zadusily mé plané naděje. Už dlouhou dobu předtím jsem přemýšlela, vymýšlela a zamýšlela, za co se na ten památný den předstrojím, a až můj bývalý přítel našel s ucházejícím nápadem- za mechanika Ferrari. Tatíkova červená motocyklová přilba a exova červená kombinéza Sulko v tomu byly jako stvořené. Žel bohu, kombinéza dlela v Praze. Velmi nerada jsem myšlenku takového originálního převleku opustila a vymýšlela dál. S tím mi pomohl opět tatík velkorysou nabídku zapůjčení mi svých luxusních, zhruba dvacet let starých montérek, v bledě modré barvě a s minimálně dvaceti záplatami všech modrých odstínů, co existují. Přechod to byl bolestný, od prestižního mechanika Ferrari k obyčejnému dělníkovi, o to více mě však tohle bavilo.
Do prostor nádražní budovy, kde jsem se měla sejít s ostatními vymahači, jsem ovšem dolezla mokrá, zmrzlá a navzdory zámkové dlažbě pokrývající většinou mé cesty, také zablácená. A teď se konečně dostávám k hlavní pointě článku. Nevěřila jsem svým očím, když na první pohled dobře zabezpečení lidé, ve značkových bundách, s luxusní kabelkou nebo koženou taškou vás obejdou, jako by jste byli vzduch nebo ještě lépe- utrousí, ať je neotravujete. Oproti nim stojí studenti nebo mladí lidé, kteří vám štědře přispějí, protože sami ví, jaké to je, nebo prostě přispějí na maturitu hezké holce. A nakonec, co mě překvapilo příjemně, až šokovalo, jsou ti, co sami přijdou, aniž byste se jich zeptali a hodí vám do klobouku kapsu a ještě vám poděkují za nabídnutý bonbon, který jsme nabízeli za maturitní honorář.
Jestli k tomu máte nějaký svůj postřeh nebo zkušenosti, ráda si to přečtu :-)
Přihlásit se k odběru:
Komentáře k příspěvku (Atom)
my jsme nedávno vybírali v rámci projektu "srdíčkový den" a máme podobné zkušenosti, někteří dali několikanásobnou sumu za magnetek nebo přívěšek, jiní si začali stěžovat na svůj těžký život a málem nás umlátili :D
OdpovědětVymazatnebyl to program Labestra? na ten jsem měla jít taky vybírat, čistě jen tak a měla jsem z toho celkem obavu, ale nakonec jsem nemohla kvůli chřipce... ale holky říkaly totéž, že někdo se zajímal a hned přispěl, ale víc jich prostě odešlo, nebo začali nadávat :-/ :D
OdpovědětVymazatorganizovalo to hnutí Život dětem a nakonec jsme byli docela úspěšní :) Labestra asi nee :D
OdpovědětVymazatJá mám na svoje poslední zvonění fajn vzpomínky.:) Sice nás seřvala jedna učitelka z obchodky a banda malejch kluků si z nás dělala srandu a lili na nás vodu, až mi ruply nervy a na férovku jsem jednoho z nich vyzvala na pěstní souboj. Utíkali docela rychle a už se nevrátili.:D Plus mám jeden zážitek, na který vážně nezapomenu. Šel okolo nás takovej typickej kravaťák, kufřík, sako, tak jsem si řekla, že ho z hecu zkusím pumpnout. Tak si to k němu nakráčím, a najednou koukám, že holky, co vybíraly se mnou, se od nás drží v uctivé vzdálenosti. Ale tak co, slušně a s úsměvem jsem ho poprosila o příspěvek. Usmál se na mě taky a dal mi stovku.:D Tak jsem to celá nadšená běžela říct holkám, které se strašně divily, tak jsem se jich ptala proč. Jejich odpověď: "Tys ho vážně nepoznala? To byl místostarosta...":D
OdpovědětVymazat